Není garance jako Garance

Olomoucké syrečky nejsou z Olomouce,  Poštovní spořitelna není poštovní. Jakpak je to s garancemi finančního produktu Garance? Původně jej chtěla Česká pojišťovna nabízet do prosince, ale předčasně prodeje stopla už k 5. říjnu. Spekuluje se, že už vyprodala plánovaný objem, ba dokonce o tom, že se jí nashromáždilo o 150 % víc objednávek, než zamýšlela. Kdo by také nechtěl garantovaný, bezrizikový výnos 4,5 % ročně?

Jenže kdoví jak to s těmi garancemi Garance je. Při pohledu do pojistných podmínek produktu, který slibuje výnos 4,5 % ročně, 18 % za čtyři roky, zjišťujeme, že se jedná o investiční životní pojištění. Investice je ovšem hra a zaručený zisk snad ani neexistuje. Článek 8.1.12. navíc praví: „Investiční riziko spojené s prováděním investičního úkonu nese pojistník.“

O garantovaném výnosu navíc není v pojistných podmínkách ani zmínka. Proč by ale také byla, garance sice podle slovníku cizích slov znamená jistotu, záruku – ale je to přece jenom název produktu, ne? Klidně se to mohlo jmenovat Karel, Razdvatři nebo Žížala. Když otevíráte Tchibo Gold, očekáváte snad zlaté nuggety? Nejste blbí, čekáte kávu. Když cokoli kupujete od finančního ústavu, nebuďte blbí, čekejte cokoli a čtěte podmínky a smlouvy.

Co vám pošťák nepoví?

Když už jsme v tom, pojďme se podívat i na těch lákavých 4,5 % ročně, 18 % za čtyři roky, na které se produkt sjednává. Tak především – ten úrok není úrok 4,5, složeným úročením se dostaneme na 4,22 %. Ale to není všechno, co byste měli vědět a co vám na přepážkách České pojišťovny či České pošty (kterou i Česká pojišťovna ráda využívá jako distribuční kanál) nepovědí. A to jsem vyzkoušel na vlastní kůži na nymburské poště, kde mi obsluha vehementně tvrdila, že výnos je opravdu 4,5 %.

Ve skutečnosti musíte ještě odečíst poplatky pojišťovně, potom všechno zdanit – suma sumárum roční výnos mnohem bližší pravdě bude někde kolem 3,3 %. To už nezní tak dobře jako čtyři a půl. Takže už jsme přišli o radost z garancí, teď i o radost z procent. Je tu ještě něco, co by nám měla Česká pojišťovna povědět a takticky na to pozapomněla?

Kam s nimi? Do Home Creditu!

No jistě. Je fér, když si od někoho půjčuju peníze na investování, povědět mu, kam je hodlám investovat. Aspoň některé klienty by možná zajímalo, kam hodlá pojišťovna peníze „vrazit“, aby mohla slibovat zajímavý výnos a ještě doufat, že na tom vydělá. A aby moc neriskovala. Až se značným zpožděním Česká pojišťovna na svém webu uvedla, že prostředky hodlá použít na nákup poměrně jednostranného portfolia. Totiž výhradně na nákup dluhopisů společnosti Home Credit (která je mimochodem tak trochu příbuzná, patří stejně jako Česká pojišťovna pod PPF). „Prostředky určené k investování jsou umístěny do investičního portfolia ČP INVEST, investiční společnost, a. s., která je dceřinou společností České pojišťovny. Prostředky se investují do dluhopisu společnosti Home Credit, B. V.“

Takový způsob investování pro klienty bohužel není to pravé ořechové. Jedná se o dluhopisy s vyšší mírou rizika, kterou trh oceňuje na cca 7 až 8 % ročního výnosu. Další vadou na kráse tohoto produktu je nulová diverzifikace (rozložení rizik). Z klientova hlediska je to sázka na jednu kartu, navíc přes drahého prostředníka – pojišťovnu. Kdyby nakoupil dluhopisy Home Creditu bez ní, výnos by mohl být dvojnásobný a ještě nezatížený daní z výnosu.

Nějakých sto padesát milionů…

Zhodnocovat peníze přes pojišťovnu zkrátka není to nejlepší, co s nimi můžete udělat. Pokud chcete zhodnocovat peníze, pak raději přes investiční společnosti. A pokud chcete minimální riziko (garanci bankovních vkladů), na některých termínovaných vkladech u družstevních záložen by se našel vyšší úrok, než nabízí riziková Garance. Dle dostupných informací byl minimální objem prostředků, které chtěla Česká pojišťovna tímto způsobem vybrat, jedna miliarda. Při takové sumě peněz by na rozdílu mezi výnosem a výplatami klientům mohla vydělat nějakých 150 milionů. Bohužel si k nim pomohla i poněkud zavádějícím názvem produktu.

Psáno pro web www.finmag.cz