Bez garancí nemáš šanci
Jedním z nejrozšířenějších mýtů vůbec, a nemám na mysli jen ty finanční, je ten, že přežívají jen silní. To prostě není pravda. Často přežívá nikoli nejsilnější rváč, ale největší srab ze všech. Ale ani s opatrností se to nesmí přehánět. Už proto, že finanční firmy o našem strachu vědí a s nálepkou GARANCE nám prodávají bezcenný brak, u kterého bývá jisté jediné: proděláš!
Opatrnosti není nikdy dost. A tak si lidé rádi pořizují spořicí účty s garantovaným úrokem, dělají jednorázové investice s garantovanou návratností vkladu,životní pojištění s garantovanou částkou při dožití a podobně. Je to přirozené – peníze jsou dneska pro přežití téměř nezbytné a představa jejich ztráty frustrující.
Každá garance a jistota ale něco stojí a někdy to je cena dosti velká. Příklad za všechny: české penzijní fondy, dnes tedy fondy transformované – zkrátka staré známé penzijko. Pro ty platí pravidlo, že za žádnou cenu nesmí při ročním zúčtování připsat svým klientům záporné zhodnocení. Česky: musí jim na účet na řádek s novým letopočtem připsat minimálně to, co měli loni o řádek výš, nesmí prodělat. Pokud fondy v reálu při investování prodělají, musí minus dorovnat ze svého. Je to rozumná garance?
Ne tak docela. Protože fondy samozřejmě ze svého nic doplácet nechtějí, investujou konzervativně, tak, že sice neprodělávají, ale taky nic moc nevynesou. Průměrné výnosy penzijních fondů za posledních deset let se pohybují kolem tří procent. Inflaci porážela jen část z nich. S odřenýma ušima.
Pro srovnání – průměrné roční zhodnocení pražské burzy činí za posledních deset let přibližně devět procent. To je dost vysoké číslo – s ohledem na všemožné krize, recese a vším, o čem jste mohli tolik číst.
Pár čísel: Při vkladu 100 000 korun na deset let je při úroku tři procenta ročně naspořeno na konci cca 134 000 korun. Při investici se zhodnocením devět procent ročně máme po stejných desíti letech cirka 236 000 korun. Garance v tomto konkrétním případu stála 102 000 korun ročně. A na delším horizontu toto číslo závratně roste.
Samozřejmě: investování například na burze není bez rizika, garanci vám nikdo nedá. A výkyvy mohou přijít kdykoli. Z dlouhodobého hlediska ale vydělávají, jen je potřeba, aby se doba, kdy budeme chtít vybrat, zrovna netrefila do nějakého propadu. Obrana je dvojitá:
1)Investovat na dlouhé roky dopředu. A pak v dostatečném předstihu začít investice přesouvat do méně rizikových produktů – a nemusí nutně nést v názvu slovo garantovaný.
2)Diverzifikovat. Okřídlené rčení říká: Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.
Člověk nemusí být zvlášť zběhlý ve financích, aby si spočítal – pokud je ochoten sundat si z očí pásku s nápisem jistota – co znamená třeba investice na sedm let, kterou prodávají s garancí, že po sedmi letech vám v nejhorším případě vyplatí sto procent investovaných peněz.
Pokud k tomu opravdu dojde, dostáváte sice ty samé peníze, jejich hodnota je ale někde jinde. Když se budeme držet při zemi a počítat s inflací ve výši 2,5 procenta, reálná hodnota vašich peněz bude po sedmi letech nižší o osmnáct procent.
To je vysoká cena za garanci.
Psáno pro web www.penize.cz