Tři stovky na penzijko

Sotva vám někdo řekne, že by na penzi nechtěl mít dost peněz. Může nám k tomu pomoci  stávající systém penzijního připojištění? A jaké příležitosti přinese penzijní připojištění (nebo přesněji „doplňkové penzijní spoření“) od ledna 2013?

 

Mám penzijko! Takže se zodpovědně chystám na důchod, posílám na něj tři stovky měsíčně, na stará kolena se zle mít nebudu. Vážně?

 

Penzijní připojištění u nás funguje už osmnáct let. Podle posledních údajů Asociace penzijních fondů ČR ho využívá přes čtyři miliony šest set tisíc lidí. Průměrná výše měsíčního příspěvku je kolem 430 korun. Aktuálně je ve fondech nastřádaný majetek ve výši přibližně 235 miliard korun.

 

Co to znamená? Znamená to, že penzijně připojištěný Čech má v penzijním fondu v průměru zhruba 51 tisíc korun. Průměrná čistá mzda je kolem 22 tisíc měsíčně. A průměrný důchod je necelých jedenáct tisíc. Račte si průměrná čísla porovnat a odhadnout, jak dlouho by asi člověku trvalo projíst svou „jistotu“ z penzijního připojištění.

 

A teď se na to pojďme podívat z druhé stránky. Kolik by měl mít průměrný Čech při nástupu do penze peněz (a jak uložených), aby si mohl udržet svůj životní standard.

 

Příklad: Muž 30 let, si bude chtít od 65 let nechat vyplácet rentu odpovídající dnešním dvaceti tisícům korun, a to po dobu 25 let. Počítejme, že inflace v příštích 35 letech bude hodná, řekněme 2,5 procenta ročně; proti inflaci v době pobírání renty ho pak budeme chránit vhodným výplatovým plánem.

 

Takže: Je potřeba naspořit 10 000 000 korun, z těch bude na dvacet pět let nominální renta 47 500 korun měsíčně. A ty budou mít při dané inflaci hodnotu jako dnešních dvacet tisíc. Samozřejmě – tu hodnotu budou mít na začátku vyplácení renty, inflace totiž nejspíš do té doby ze světa nezmizí. I proto bude potřeba s naspořenými miliony dál pracovat, respektive bude potřeba je nechat dál pracovat – tak, aby vydělaly aspoň tři procenta ročně.

 

Jak to bude vypadat při různých scénářích odkládání peněz do penzijních fondů? Pro zjednodušení sloučíme vlastní příspěvek budoucího penzisty, případné příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvek.

 

Konzervativní strategie

– zjednodušeně nízké riziko, předpokládaný výnos na úrovni inflace, stávající penzijní fondy mají jedině konzervativní až ultrakonzervativní strategii

  • Při úložce 2000 Kč měsíčně a zhodnocení tři procenta bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 1 787 000 korun (17,9 % z cílových desíti milionů)
  • Při úložce 1000 Kč měsíčně a zhodnocení tři procenta bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 1 050 000 korun (10 %)
  • Při úložce 500 Kč měsíčně a zhodnocení tři procenta bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 607 000 korun (6 %)

 

Dobrá zpráva je, že reformované penzijní spoření umožní zvolit i dynamičtější investiční strategie. Jak se náš příklad změní při volbě vyvážené nebo dynamické strategie? (Samozřejmě za předpokladu, že ta strategie bude fungovat – což není nikde zaručeno.)

Vyvážená strategie

– zjednodušeně: střední riziko, předpoklad vyšších výnosů než u konzervativní strategie

  • Při úložce 2000 Kč měsíčně a zhodnocení pět procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 2 762 000 korun (27,6 % z cílových desíti milionů)
  • Při úložce 1000 Kč měsíčně a zhodnocení 5 procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 1 649 000 korun (16,5 %)
  • Při úložce 500 Kč měsíčně a zhodnocení pět procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 982 000 korun (9,8 %)

Dynamická strategie

– zjednodušeně: vyšší míra rizika za cenu předpokládaných vyšších výnosů

  • Při úložce 2000 Kč měsíčně a zhodnocení sedm procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 4 381 000 korun (43,8% z cílových desíti milionů)
  • Při úložce 1000 Kč měsíčně a zhodnocení sedm procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 2 660 000 (26,6 %)
  • Při úložce 500 Kč měsíčně a zhodnocení sedm procent bude v 65 letech klienta v penzijním fondu 1 627 000 korun (16,2 %)

 

Co z výše spočítaných příkladů plyne? Penzijní připojištění prakticky nemá moc velký smysl, pokud bude člověk zůstávat ve starých fondech a platit tři stovky měsíčně. Takzvané transformované fondy, tedy současné fondy, budou mít nadále garanci nezáporného zhodnocení, to znamená, že vás nemůžou přivést do minusu, na druhou stranu ale kvůli tomu musí investovat hodně konzervativně. Jejich výnosy proto jsou a zůstanou nízké. Výhodou je možnost získat příspěvky od zaměstnavatele a státu. Jinak by ani ukládání vyšších částek do těchto fondů prakticky nemělo význam, vždy se na trhu najde něco lépe úročeného.

 

Pokud takové penzijní připojištění ještě nemáte, můžete do fondu, který bude fungovat za stávajících podmínek, vstoupit do konce listopadu.

 

V novém penzijním připojištění – doplňkovém penzijním spoření, abychom byli terminologicky přesní –, které by mělo startovat od prvního ledna, zůstává možnost získat příspěvky zaměstnavatele (a taky motivace zaměstnavatelů příspěvky poskytovat) a státní příspěvek. Tyto nové účastnické fondy ale negarantují nezáporné zhodnocení. Můžou tedy investovat odvážněji (a budou povinně nabízet několik investičních strategií) – ale odvaha se taky nemusí vyplatit. A ani výběr hodně odvážného a zároveň úspěšného fondu vás ovšem nepřiblíží dvacetitisícové rentě na pětatřicet roků. Ovšem teoreticky už se dá dosáhnout zajímavé částky. Pro dlouhodobé poctivé investory bude tedy mít penzijní připojištění podle nových pravidel jednoznačně pozitivní přínos. Přesto je ale víceméně jasné, že pokud se chcete mít v důchodu dobře, samotné penzijní připojištění stačit nebude

 

Psáno pro web www.penize.cz